Dnešní datum: 18. 11. 2018     | Hlavní stránka | Propozice ke stažení | Odkazy | Diskuzní fórum | Rozšířené vyhledávání   
ORGANIZACE
Výbor klubu
Zápisy
Klubové normativy
Členství v klubu
Seznam členů
Články

CHOVATELSTVÍ
Chovatelské stanice
Databáze jedinců
Chovní psi
Chovné feny
Svody dorostu
Bonitace
Výsledky RTG DKK
Plemenná kniha (od r. 2000)
Nakryté feny

VÝSTAVY
Výsledky výstav
Články

VÝCVIK
Klubové výcvikové tábory Mistrovství světa 2010
Články

INZERCE
Seznam inzerátů
Vložení inzerátu

FOTOGALERIE

Galerie
Přidat obrázek

Kniha návštěv

CVIČÍME S BOUVIEREM - část 3
Vydáno dne 21. 06. 2011 (2005 přečtení)



Cvicíme s bouvierem 3

CVICÍME S BOUVIEREM III

Ahoj všichni!

Nevím jak u vás, ale u nás skoncily prázdniny i dovolené a už zase chodíme do školy i do práce.Hruza!! Musím, ale dodat, že to má jednu výhodu a tou je pravidelnost, která se vrátila do života a díky bohu i do výcviku.A to je moc dobre, protože pravidelné cvicení a opakování je základ.

Dva výcvikové tábory byly super a pejskum se moc líbili, ale taky daly dost zabrat.Po návratu následující dva dny spali a  absolutne nechteli být rušeni.

U tábora, toho bouvierského, bych se chtela zastavit.Tedy presneji u stop, které  na Spáleništi rozebral Michal.

O stopách

Stopy – tedy sledování pachové stopy  je cinnost pro psy zcela prirozená.Každý pes pracuje od narození s  pachy kolem sebe. Umí najít v tráve presne to co chce( casto k naší nelibosti). My se pak snažíme využít vynikající cichové vlastnosti psa a naucit ho pracovat pro nás.Zde opet musím zduraznit význam a duležitost motivace.Pokud pejsek nebude mít opravdu pádný duvod pachovou stopu sledovat, težko s ním docílíme kloudného výsledku.

Touto motivací bývá nejcasteji opravdu dobrá mnamka.Masícko, masová konzerva, nebo treba masovka, kterou lze koupit ve vetšine marketu. Upozornuji na to, že piškoty nebo granule nejsou ideální, pejsek po nich sice jde, ale jednak jich nechá polovinu v tráve a navíc jeho cuchání není zrovna intenzivní.Nechávání pamlsku v tráve(na stope) není dobrá vec kvuli lajdání, pejsek by mel najít všechno co na stope je a k tomu ho také vedeme.

Ta správná mnamka by mela být neco výjimecného, ne to co pejsek dostává k veceri. Napríklad, když doma rozríznu masovku (takovou tu obycejnou od Bona za 27,- Kc), Amanda me okamžite zacne tahat ven a už se moc teší na stopicku!

Vonavé odmeny mají ,ale jednu nevýhodu. Pokud je budete nechávat na stope, je potreba je uzavrít do nádobky s víckem, jinak náš milácek v polovine stopy zvedne hlavu, zavetrí a zbesile nás potáhne smerem k odmene aniž by stopu docuchal.Také je možné nosit odmenu u sebe, to je , ale rešení až u stop v pokrocilejší fázi.

POZOR!Na stopách by nemely být používány svetlé predmety, a ani nádobka s pamlsky by nemela být videt.Mužeme ji schovat do trávy, za drn nebo ji proste zasypat natrhanou trávou.Jinak nám hrozí, že se pejsek naucí chodit „ocima“.Proste se na zacátku stopy rozhlédne a vyrazí smerem na první svetlý bod, který na louce nebo poli uvidí.

První stopa

Vrat?me se nyní k vlastnímu položení stopy.Zacátek každé stopy by mel být oznacený nejlépe cedulkou, ale používají se i vetvicky a klacky.Samotný zacátek stopy tzv.“nášlap“ je místo na, kterém postojíme cca 1 minutu, aniž bychom pudu rozrývali(mužeme se symbolicky oprášit, aby z nás spadaly pachové cástecky).Vlevo od naší levé nohy zapíchneme zmínenou cedulku.No, a máme zacátek!

Mezi tím co stojíme na nášlapu se podíváme pred sebe až smerem k obzoru a urcíme si bod na, který pujdeme.A vyrazíme. U prvních stop se nejcasteji po každém 1. až 2. kroku dává na zem pamlsek(kousek burtícku, nebo sýra apod.), tato vzdálenost se mezi pamlsky podle potreby prodlužuje.

Nejdríve šlapeme stopu rovnou, dlouhou asi 30 kroku(samozrejme +- podle povahy pejska).Na konec stopy pokládáme „predmet“- z pocátku to muže být oblíbená hracka nebo cást oblecení pánecka(ponožka), pozdeji však prejdeme na predmet dle zkušebních rádu, to je vetšinou kus koberce.Kousek od tohoto predmetu by pak mela být zminovaná mnamka.

Další stopy

Další stopy pak mužeme šlápnout delší, ale samotná délka by mela být pokaždé jiná.Po 5-10 stopách, pokud náš milácek pracuje na jednicku je možné zkusit oblouk, z pocátku doporucuji jen mírný, urcite ne 90°. I tak je vetšina pejsku dost zmatená a vrací se do puvodního smeru stopy.No, a pak už obloucek postupne zostrujeme , abychom se dopracovali k lomu.POZOR!NESPECHEJTE!!!!Je potreba, aby pejsek sledoval celý oblouk a peclive ho vycuchával.Pokud to není v porádku rozhodne nejdeme dál ve výuce.Je duležité , aby se pejsek naucil  presné vycuchání nejdríve oblouku a pozdeji lomu.Zvlášt v dnešní dobe, kdy je na zkoušce i závodech bodove penalizováno i cuchnutí 20cm bokem od stopy.

Chtela bych se tady zastavit a upozornit ješte na jednu vec.U celého výcviku postupujeme vždy od jednoduchého ke složitému.U stop tedy pracujeme bud na stárí stopy a nebo na tvaru.Nikdy nedelejte oboje na jednou, zvlášt když jste v zacátcích.

Priklad:Zacínám stopy 1.stopa je 10-15 minut a první stopa je rovná cca 25 kroku.2. až 5.  stopa je stejne stará jen má 20-50 kroku.Jsem spokojená a chci jít dál.Príští 2-6 stop bude stejne starých dlouhých asi 50 kroku  a do mírného oblouku.Po té co se dostanu do oblouku témer v pravém úhlu(vypracování 4 a více stop) se rozhodnu, že chci v rámci príprav na zkoušku ZM(tam je sice 15 minut, ale je lepší když pejsek chodí i starší stopy, 15 je pak pohodicka) naucit psa i 30 ti minutové stopy.Zustanu tedy na stejném tvaru a zacnu prodlužovat cas  na 20 a 30 minut.Po té co to pejsek bez problému zvládne, mužeme jít dál.Treba zase na tvar.

Jo, a nezapomínejte hlídat tvar stop, strídat lom do leva a doprava.Postupne také prodlužujte délku stopovací šnury.Na zkouškách musíte mít délku minimálne 10 metru.Pri nácviku se delá to, že když jsme u lomu priruckujeme  si blíž ke psu.A opet pripomínám motivace, motivace, motivace(neco po cem pejsek blázní!).

Nebojte pri výcviku stop používat fantazii, zejména co se týká tvaru stop, položení v terénu nebo množství predmetu.Jednotvárnost unavuje psa i Vás.

Pocasí

Povetrnostní podmínky jsou velmi duležité a je potreba pocítat s tím, že nám stopu mohou výrazne ovlivnit.Je-li chladnejší pocasí nebo lehounce prší, je stopa konzervována u povrchu a pomalu se vyparuje.Vydrží pomerne dlouho cerstvá.

Naopak  horké a suché pocasí delá stopu velmi nárocnou a pro výuku jde o pocasí spíš nevhodné, je dobré pocítat s polovicním stárím stopy než normálne.

Silný a vytrvalý déšt stopu splachuje, ale zkušenejší pes si s tím dokáže docela dobre poradit.

Co se týká mrazu nedoporucuje se stopování pri teplote nižší  než –10°C.Samotné stopování na snehu, muže pri troše opatrnosti být ku prospechu, muj pes na snehu napríklad pochopil, že stopa se skládá z jednotlivých šlápot a pak cumákem na stope vypracovával jednu šlápotu po druhé.

Za svetla ovšem pozor !! Stopa je videt a bouvieri mají sklon používat oci.Takže ideální je šlápnout si stopu za snežení, kdy stopa zapadá, ale je výborne cítit, nebo jít na stopu za tmy, což v zime opravu není problém.Podotýkám, že sníh pach stopy suprove konzervuje a je možné chodit i stopy casove starší.Zkoušela jsem i stopu 12- ti hodinovou a bylo to jako bychom šli hodinovku.

Nakonec vítr.Slabší vetrík bych nerešila, ale se silným vetrem je potreba pocítat.Fouká –li z boku pak roznáší náš pach na stranu, stopa muže být cítit i 1metr vedle skutecné stopy.Snažíme se, ale pejska korigovat, aby se naucil, že nejsilneji stopu ucítí v místech kde jsme šli.Nejjednodušší je pro psa vypracování stopy  proti vetru.Vítr mu ji žene pod cumák, ale pozor na zvedání hlavy a cuchání s vysokým nosem.Dobre se také pejskum cuchají stopy po vetru, mužou však prejít lom.

Na záver bych chtela ríct, že zacít s výcvikem a se stopami se dá kdykoli.Mám na mysli vek psa.Samozrejme štene je ohrome tvárné a mladý pes má ten ideální školní vek, ale i dospelák se rád ucí a baví se a bude svému pánovi vdecný za trochu povyražení. Zvlášt pokud budete mít neustále na pameti ohromný  význam pochvaly a motivace.

A tak cvicte, užívejte si svých psích milácku pri spolecne strávených chvílích a radost z dosažených výsledku.A když se nekdy nedarí(-nemuže být každý den posvícení-), hledejte chybu v sobe , ve zpusobu nácviku, v použité intonaci, v nálade nebo v nárocích na svého pejska. Instruktori v dobách mých zacátku ríkali : „Nikdy není blbej pes, ale vždycky jeho pán!“.To mi pripomíná ješte jeden citát, kterým jsme kdysi zahájili školení instruktoru: „ Svého psa musíš zkoušet tak dlouho, doku jeden z vás dvou nezblbne.Ale TY to nesmíš být!!“.Tak jdeme na to , ne?

Uvítáme jakékoli pripomínky a zkušenosti, nebo také problémy s výcvikem(aport,obrany,stopy atd.), kontakt na http://www.sweb.cz/kostelecak

                                                                                                                                              PB

 

 



( administrator | Komentářů: 0 | Komentovat | Informační e-mailVytisknout článek )

© BCB 2018